Zobrazení položek podle značky: VÚLHM

Letos uplyne již 95 let od doby, kdy vznikl první ze státních lesnických výzkumných ústavů v tehdejší Republice Československé. Na základě rozhodnutí ministerstva zemědělství bylo v roce 1921 založeno oddělení ochrany lesa, později Ústav pro ochranu lesa. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., který je pokračovatelem organizovaného lesnického výzkumu v českých zemích, chce letos toto významné výročí náležitě připomenout.

Jaké jsou možnosti přirozené obnovy jedle bělokoré pod smrkovými porosty obklopujícími jedlové skupiny v oblasti postižené chřadnutím smrku? Na tuto otázku se snaží odpovědět výzkum, který na severní Moravě na dvou experimentálních plochách uskutečnili odborníci na pěstování lesa z Mendelovy univerzity v Brně, lesnické a dřevařské fakulty a Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. – Výzkumné stanice Opočno (Útvar pěstování lesa).

Feromonové lapače slouží v ochraně lesa proti lýkožroutu smrkovému (Ips typographus (L.)) jak za účelem monitoringu, tak i k přímé obraně – dočišťování ohnisek žíru a snižování populační hustoty lýkožrouta smrkového na dané lokalitě. Dosud se však málo řešily problémy bezpečnostní vzdálenosti lapače od porostní stěny, rozestupy mezi feromonovými lapači a systém jejich instalace. Nyní tuto problematiku zpracovali odborníci z Lesní ochranné služby při Výzkumném ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. a chtějí vlastníkům lesa podat ucelený návod, jak co nejefektivněji feromonové lapače použít.

Koloběh vody v lesních ekosystémech je důležitým a v současné době velmi aktuálním tématem lesnického výzkumu. Shromažďování a vyhodnocování dat je zaměřeno na udržení nepřetržité časové řady výsledků. Ta má nezastupitelný význam z hlediska stanovení trendů vývoje srážkoodtokových vztahů, vlivu lesa na vodní režim krajiny a koloběhu prvků v lesních ekosystémech. Tomuto účelu již více než 60 let slouží hydrologické pracoviště v Moravskoslezských Beskydech. Měření na plně zalesněných povodích Červík a Malá Ráztoka zde probíhá od roku 1953.

Vědečtí pracovníci Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. zmapovali v uplynulých letech stav lesních půd v oblasti severní Moravy a Slezska, konkrétně v Podbeskydské pahorkatině a Nízkém Jeseníku. Jejich poznatky poslouží při dalším postupu pro záchranu a obnovu tamních lesních ekosystémů.

Lesy hrají důležitou úlohu při udržování koloběhu vody v krajině. Chrání před povodněmi a suchem a filtrují nečistoty, zejména dusičnany. Lesnické hydrologii, jako důležité součásti lesního hospodářství, se podrobně věnuje i výzkum. Lesnické a zemědělské aspekty řízení vodního režimu v krajině díky dlouhodobému průzkumu zmapovali odborníci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství, v. v. i., Útvaru pěstování lesa (Výzkumná stanice Opočno).

Národní banka osiva a explantátů lesních dřevin, kterou od loňského roku provozuje Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., se může pochlubit novým zázemím s moderními technologiemi. Cílem genové banky je postupně shromáždit kolekci vzorků především z populací domácích dřevin tak, aby byla podchycena jejich stávající genetická pestrost v rámci ČR.

Podobně jako v předchozích letech je přehled poškození lesních porostů v roce 2014 zpracován na základě obdržených hlášení lesnického provozu a údajů získaných při poradenské činnosti Lesní ochranné služby (LOS), působící v rámci Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Předkládané údaje o výskytu škodlivých faktorů jsou vztaženy na přibližně dvě třetiny výměry lesů v Česku, pokud není výslovně uveden přepočet na celkovou plochu lesa. Zahrnuty jsou všechny subjekty hospodařící v lesích ve vlastnictví státu. Lesy obecní, soukromé a lesní družstva jsou zastoupeny pouze částečně. Příslušné číselné údaje je proto třeba chápat ve smyslu tohoto omezení.

V krizových situacích, například po rozsáhlých větrných kalamitách, mohou snížit riziko napadení lesů kůrovcem netradiční metody v ochraně lesa. Jejich cílem je snižovat nepříznivé důsledky nedostatečného odbytu dřeva, které bylo v lesích sice zpracováno, ale ponecháno na skládkách a hrozilo by jeho napadení lýkožroutem smrkovým, následně pak i napadení okolních stojících, nepoškozených stromů.

V lesních ekosystémech v chráněných oblastech je možno využít „tradiční" způsoby hospodaření našich předků, a tím zachovat nebo zvýšit jejich druhovou rozmanitost (biodiverzitu). K tomu by měl výrazně přispět projekt s názvem Pěstební opatření pro zvýšení biodiverzity v lesích v chráněných územích, jehož hlavním řešitelem je Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., Útvar pěstování lesa (Výzkumná stanice Opočno). Partnery projektu jsou za IDS (Information and data systems) Karel Matějka a zahraniční partner The Norwegian Forest and Landscape Institute.