Zobrazení položek podle značky: Klima

Dne 16. 1. 2017 schválila vláda Národní akční plán adaptace na změnu klimatu (NAP), který rozpracovává Strategii přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR, schválenou vládou v říjnu 2015. Adaptační strategie ČR identifikuje prioritní oblasti (sektory), u kterých se předpokládají největší dopady změny klimatu. V souvislosti se schválením Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu redakce Lesnické práce požádala o odpověď na několik otázek náměstka ministra zemědělství pro řízení sekce lesního hospodářství Patrika Mlynáře.

Aktualizováno 16. 1. Na více než miliardu korun by mohla přijít opatření, díky nimž by se stát připravil na klimatické změny. Ministerstvo životního prostředí určilo v Národním akčním plánu adaptace na změnu klimatu na padesát prioritních opatření se 160 nejdůležitějšími úkoly, které mají například řešit dlouhodobé sucho, povodně, extrémní vítr či ochránit lesy. Dokument 16. 1. schválila vláda.

Evropský parlament 4. 10. schválil klimatickou dohodu, která byla pod záštitou OSN přijata loni v Paříži. Celkem 610 europoslanců bylo pro, 38 proti. Jde o historické hlasování, uvedl předseda Evropského parlamentu Martin Schulz. Před europoslanci na plenárním zasedání ve Štrasburku v této souvislosti promluvil i generální tajemník OSN Pan Ki-mun, který ocenil vůdčí roli EU v boji proti klimatickým změnám.

Za účasti předních lesnických odborníků, náměstka ministra životního prostředí Vladimíra Dolejského a zástupců Ministerstva zemědělství proběhla ve dnech 28.–29. dubna v Kostelci nad Černými lesy XV. konference Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL). Ústředním motivem konference byla klimatická změna a její možné dopady na lesní ekosystémy a hospodaření v lesích.

Aktualizováno. Zástupci celkem 175 zemí podepsali 22. 4. 2016 v New Yorku klimatickou dohodu, která má zpomalit oteplování planety a zmírnit jeho důsledky. Generální tajemník OSN Pan Ki-mun na úvod procedury prohlásil, že svět závodí s časem a že skončila éra bezstarostné spotřeby. Za Česko úmluvu podepsal ministr životního prostředí Richard Brabec. Část zemí již dokument stihla i ratifikovat.

Na globálním oteplování se podílí převaha výsadby jehličnatých lesů v Evropě. Uvádí to studie zveřejněná v novém čísle časopisu Science. Její výsledek odporuje dosavadnímu přesvědčení, podle něhož je vysazování stromů jednou z brzd zvyšování teplot. V případě jehličnanů, které mají temné koruny, to prý neplatí. Vedoucí katedry genetiky a fyziologie lesních dřevin FLD ČZU v Praze oslovený redakcí Silvaria ale považuje takové konstatování pouze za interpretaci určitého modelu a příčiny oteplování za spekulativní.

Téměř dvě stovky států světa se o víkendu v Paříži zavázaly udržet globální oteplování do konce století výrazně pod dvěma stupni Celsia oproti předindustriálnímu období. Dohoda, která je již nyní označována za historickou, má po ratifikaci od roku 2020 nahradit kjótský protokol.