Zobrazení položek podle značky: VÚLHM

Borovice pokroucená patří k introdukovaným (v České republice nepůvodním) dřevinám, které jsou na pokusných plochách výzkumně testovány, zda se mohou pěstovat i v našich podmínkách. V důsledku klimatických změn již není důvodem pouze zjišťování, zda introdukované dřeviny zvýší produkci lesů, ale zda budou dostatečně odolné v měnících se podmínkách prostředí.

Jaký má jedle bělokorá ve skutečnosti vliv na stav lesních půd? Je meliorační dřevinou, za jakou je pokládána? Podle vědeckých pracovníků z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity přes značnou pozornost, věnovanou jedli bělokoré z hlediska pěstování, ekologie, obnovy, dynamiky v přirozených i obhospodařovaných lesích i ochrany lesa, je její vliv na stav lesních půd problematikou sledovanou jen minimálně.

Ve čtyřech různých oblastech České republiky se uskutečnil výzkum populací drobných savců a jejich vliv na výsadby lesních dřevin. Plochy byly rozmístěny v Moravskoslezských Beskydech, Hrubém Jeseníku, Českém Středohoří a Krušných horách. Pro srovnání území s odlišnými přírodními podmínkami výzkumníci využili společnou platformu lesních vegetačních stupňů.

Bříza bělokorá je dřevina, která v hospodářských lesích dosud byla vnímána jako plevelná, v lepším případě trpěná. Jaký je ale její skutečný potenciál v době, kdy narůstá trend stále vyššího využívání obnovitelných zdrojů a tím i tlak na intenzívní využívání biomasy lesních dřevin? Na to dává odpověď studie expertů na pěstování lesa z Výzkumné stanice Opočno Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.

K preventivním lékařským prohlídkám by se dalo přirovnat pravidelné monitorování konkrétních lesních ploch. Díky této kontrole lze získat cenné informace o příčinách a důsledcích poškození lesa a míře defoliace (odlistění), způsobené především znečištěním ovzduší. Hodnocení zdravotního stavu lesa pomocí monitorovací sítě ploch je v České republice prováděno již od roku 1986 v rámci Mezinárodního kooperativního programu sledování a vyhodnocování vlivu znečištění ovzduší na lesy.

Dub červený (Quercus rubra L.) patří k nejvýznamnějším introdukovaným dřevinám v Evropě. Naši předci jej vysazovali do zahrad a parků a záhy zdomácněl i v lesích. Dosud chyběla širší analýza, jak si dub červený stojí ve středoevropských podmínkách z hlediska produkce a také vlivu na lesní stanoviště. Odborníci z České zemědělské univerzity, Fakulty lesnické a dřevařské se proto rozhodli zhodnotit vlastnosti této dřeviny a environmentální důsledky jejího pěstování

Sucho se v loňském roce stalo nejdominantnější abiotickou příčinou poškození lesů. Lesní ochranná služba VÚLHM eviduje podle došlých hlášení vlastníků a správců lesa 55,2 % podílu poškození porostů suchem. 

Právě v těchto dnech vrcholí jarní rojení lýkožrouta smrkového. Jeho letová aktivita letos začala téměř o měsíc později, než bylo obvyklé v posledních letech, protože mu počasí v dubnu nepřálo. Kvůli tomu by letos mohl založit na většině území nanejvýš dvě generace. Podle prognóz Lesní ochranné služby VÚLHM ale zejména v regionu střední a severní Moravy a Slezska se budou tamní lesníci vyrovnávat s nebývalým přemnožením podkorního hmyzu v oblasti postižené tzv. chřadnutím smrku ještě řadu let.

Výsledky vápnění lesů, dlouhodobě poškozovaných imisemi, zkoumá řada českých i zahraničních vědců, včetně odborníků z VÚLHM, v. v. i. Letos byla publikována studie autorů z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, která shrnuje poznatky výzkumu vlastností půdy a jehličí po deseti letech od vápnění. Výsledky zveřejnil VÚLHM ve Zprávách lesnického výzkumu.

Celkem 12 významných dílčích populací smrku ztepilého z lokalit v celé České republice analyzovali vědečtí pracovníci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Konkrétně zjišťovali pomocí analýz DNA jejich genetickou rozmanitost a porovnávali genetické vzdálenosti mezi jednotlivými populacemi.