PRAHA Každá pohroma vždy vyvolá otázku, čí je to vina a jestli se jí dalo předejít. U kůrovcové kalamity tomu není jinak. Přemnožení lýkožravého brouka vzalo počátek před 200 lety, kdy zdejší země v rámci rakouského mocnářství nasadily model monokultur smrku, který se dobře pěstuje a prodává. Od té doby se tu na přístupu k lesu nic moc nezměnilo.
Katedra ekologie lesa České zemědělské univerzity se nyní podílí na vědecké studii, na níž pracuje několik zemí střední Evropy. Průběžné poznatky ukazují, že tuzemská krajina šla lýkožroutové kalamitě dlouhodobě naproti.
„Ukazuje se, že Česko má nejvyšší podíl smrku na nepůvodních stanovištích z celého regionu. Zároveň má nejvyšší podíl holosečného hospodaření, tedy plantážnického stylu, navíc máme tyto lesy nejhustší. Snažili jsme se na jeden hektar vměstnat co nejvíc stromů, aby to produkovalo co nejvyšší zisk. V úhrnu faktorů je náš les v celém regionu nejméně odolný vůči kůrovci," říká vedoucí katedry Miroslav Svoboda.
Celý článek najdete v Lidových novinách.
