Přemnožení hlodavci okusují mladé stromky druhů odolnějších vůči lýkožroutovi. Park proti nim „nasazuje” dravé ptáky

ŠUMAVA Jestliže dosud byl největším problémem šumavského parku kůrovec, teď jsou to myši. Právě hlodavci totiž ničí mladé stromky. A to zejména listnaté, které se lesníci snaží do národního parku pracně dostat, aby změnili lesy z jen smrkových na smíšené, a tedy odolnější.

Myši se přemnožily zejména v lokalitách, kde se rozpadají uschlé smrkové lesy a vznikají drny, roste tráva a mladé stromky. Od jara do podzimu mají v zemi dostatek potravy v podobě travních semen. Po zimě se ale pustí do stromků. „Myši ožírají dřeviny, které tam potřebujeme dostat. Ožerou kůru a lýko a někdy stromky i překousnou. Je to velký problém, protože ničí mladé stromky do stáří deseti let,” potvrzuje vedoucí lesní správy na Modravě uprostřed šumavského parku Jan Bečvář.

Škody působí myši zejména na listnatých stromcích, které se správa parku snaží do lesů navrátit, aby z nich vznikly smíšené, a tudíž odolnější vůči lýkožroutu smrkovému. Dnes většinu plochy parku pokrývají smrkové lesy. „V každém lese je perioda, kdy se myši přemnoží. Zejména když jsou dlouhé zimy, tak myši jsou vyhládlé a ožerou kůru stromů, které pak uschnou,” říká ředitel šumavského parku Jiří Mánek.

Správa parku se nyní snaží myši „vypudit”. Protože použít například chemické nástrahy nemůže, snaží se do lesů dostat přirozené predátory – například sovy a dravce. „Budujeme pro ně bydla, abychom je udrželi v lesích,” dodává Bečvář.

Myši však nejsou jediným problémem. Stromky ohlodává i zvěř – srnčí či jelení. „Zvěř nemá v lesích šumavského parku přirozené predátory, kterými by byli zejména vlci, a proto ohlodává hlavně mladé buky. Kdyby zde byli predátoři, zvěř je více v pohybu a způsobí méně škod,” popsal náměstek ředitele parku pro lesy Jan Kozel. Jen pro zajímavost: právě kvůli redukci počtu zvěře na Šumavě se každoročně stanovuje plán lovu, který ročně počítá s odstřelem sedmi set jelenů.