České bolesti – literární reportáže tuzemských spisovatelů, díl patnáctý
V dosahu, kam mohu. V objemu, jaký zvládnu. V těchto intencích vnímám opečovávání krajiny já osobně. Opečovávání, které je pro mě nezbytné. A jestliže jde snad o dlouhodobější aktivitu, už to málem zavání ideálem. Ale pozor, mám na mysli naprosté jednoduchosti, takové, které jsou dostupné komukoli z nás.
Lze jít na procházku do lesa, vzít s sebou do kapsy větší sáček na odpad a sbírat cestou to, co tam nepatří. Bohužel není možné čekat, že žádné odhozené plechovky, obaly, plasty nepotkáme.
Lze umístit jednoduchou lavičku do volné krajiny. Zrovna nedávno jsem takhle, unavená z výletu, usedla pod platan na čísi rukodělný produkt – a hned o mě zavadil vděk neznámému autorovi.
Celý článek najdete v deníku Právo
