Ještě nedávno se Diecézních lesů Hradec Králové kůrovcový kalamitní stav, jaký panoval na severní Moravě a na jihu Vysočiny, netýkal. Kvůli suchu posledních týdnů se ale napadení kůrovcem stalo také jejich velkou starostí.
Zásadní změnu podle odborníků způsobil kritický nedostatek půdní vláhy a také její dlouhodobý deficit i v hlubších vrstvách půdy. Podle počasí – zda bude spíš vlhko a chladno, nebo teplo a sucho – lze totiž očekávat buď zpomalení, nebo naopak zrychlení napadání dalších stromů kůrovci, především lýkožroutem smrkovým. „Momentálně je v našich lesích několik tisíc kubíků dřeva napadeného kůrovcem. Důsledkem budou průměrné nižší výnosy za dříví a zároveň větší náklady na zalesnění nově vzniklých holin," dodal Pavel Starý, který dále poznamenal, že vedle včasné těžby může kůrovce zastavit pouze déšť. Pokud má totiž strom vláhu, je silnější a obranyschopnější, protože brouci nalétávají přednostně na oslabené stromy. Jestliže však vznikne velké ohnisko výskytu kůrovce, tak pak napadá a zničí i zdravé stromy.
„Pro ochránění lesa – nyní spíše pro zpomalení napadení lesů – je především nutné včasné vyhledávání, zpracování a asanace kůrovcových stromů. To je důležité z krátkodobého hlediska. V případě těžby stromů v pokročilém stádiu napadení by totiž následovaly značné ekonomické ztráty z důvodu výrazně nižší prodejní ceny kulatiny. Na každém kubickém metru dřeva 500 až 1000 korun," říká ke kůrovcové kalamitě v Diecézních lesích jejich jednatel Pavel Starý. Podle něho je z dlouhodobějšího pohledu nutná přeměna druhové skladby v lesích: snížení zastoupení smrku a jeho nahrazení porosty především listnatými, zejména dubem.
