Čestmír Klos
Seminář o tom, jak zacházet s lesy podle posledních vědeckých výzkumů, byl po sedmi letech vykázán ze zařízení Národního parku Šumava.
Most mezi ekologií lesa a potřebami společnosti chtějí budovat vědci z různých univerzit a ústavů, a tak o prvním jarním dni již po osmé představili své práce účastníkům semináře Lesník 21. století. Některé výsledky výzkumů tu dokonce zažily jakousi předpremiéru před oficiálním zveřejněním. Docent Lesnické a dřevařské fakulty České zemědělské univerzity Miroslav Svoboda přikládá semináři velký význam právě proto, že se jeho prostřednictvím nejnovější poznatky z výzkumu lesa začerstva dostanou k praktickým lesníkům, úředníkům ochrany lesa a přírody i k veřejnosti.
Že nejde o nějakou "koženou" akci organizovanou shora ukazuje už pořádající subjekt: Okrašlovací spolek Zdíkovska. A ne nějaký slovutný profesor, ale vůdčí duch místního okrašlovacího spolku Dagmar Kjučuková vymýšlí témata a zve hosty, kteří mají co nabídnout.
Programová svoboda je bohužel vyvážena naprostou finanční nedostatečností, takže se vše musí hradit jen z účastnických poplatků. Poté, co Lesníkovi 21. století odmítl poskytnout útočiště v sále státního zařízení v Kašperských Horách ředitel Národního parku Šumava Jiří Mánek, všechny volné prostředky pozřel komerční nájem sálu ve Stachách a přednášejícím nelze platit ani cesťáky. Všichni všechno dělají z entuziasmu.
Motorem Šumavy selský rozum?
Mánek odmítl spolupráci pro údajný nesoulad tématu semináře se současným směřováním Národního parku Šumava. Učinil tak přesto - nebo snad právě proto -, že na semináři měly zaznít, a také zazněly, nové poznatky o fungování přírodních lesů po narušeních, což se Národního parku Šumava (NPŠ) velmi úzce dotýká. Vždyť kvůli narušení větrnou smrští a posléze kůrovcem zuřila v létě 2011 u Ptačího potoka "1. kůrovcová válka"!
