Požáry jsou přirozenou součástí přírodních dějů. Možná ale i tady je to věc míry. Dá se tedy říci, do jakého rozsahu mohou být lesní požáry vnímány jako prospěšné?
To hrozně záleží na konkrétní situaci.
V lese, který hoří pravidelně, bude požár z povahy věci malá, neškodná záležitost. Požár lesem rychle proběhne, spálí trávu a pár popadaných větví. Pokud jsou požáry dostatečně časté, nestihne se v lese naakumulovat dost paliva a tím pádem požár nemívá katastrofické důsledky. A už třeba za měsíc člověk nepozná, že v lese hořelo.
A když v lese často nehoří?
To jsou pak požáry, které pak vídáme v televizi.
Když takový les, kde dlouho nehořelo a kde se nahromadilo velké množství „paliva", chytne, je to průšvih a nedá se s tím v podstatě vůbec nic udělat. Ať je to Středomoří, Austrálie nebo Severní Amerika. Takže mnohem větší katastrofa je, když se požár lesu dlouho vyhýbá. Jenže on jednou přijde a pak stojí za to. Ale to mluvím o lesích, které oheň ovlivňuje odedávna. Jsou samozřejmě i lesy, mlžné, deštné a podobně, kam oheň nepatří prakticky vůbec. Ale v Evropě takových lesů mnoho není.
Celou zprávu naleznete zde.
