Právě v těchto dnech probíhají ve všech křesťanských svatostáncích tradiční mše sv. Huberta, kdy se oslavuje nejen tento patron lovu, ale i odvěký dar Stvořitele, daný lidem k užívání a životu, tedy krajina polí a lesů plná zvěře, o kterou se tradičně starají myslivci.
Pro část naší veřejnosti, kterou můžeme také nazývat ekologistickou, jsou myslivci těmi, kteří pouze bezhlavě zabíjí zvěř. A tzv. „ochránci“ naopak prosazují tu krásnou divokou přírodu, bezzásahovost a návrat velkých šelem, tedy vlků a možná i medvědů do volné hospodářské krajiny. Jedná se bohužel o dlouhodobý střet mezi tradiční péčí o krajinu, která má přinášet obnovitelné efekty sklizně a domova pro zvěř, na straně jedné a na straně druhé snahou o zavedení divočiny či bezzásahovosti do naší obhospodařované kulturní krajiny bez zodpovědnosti hospodáře.
Celý článek najdete zde
