Před rokem 1989 jsme žili v zemi, v níž se dalo cokoliv postavit kdekoliv a nikdo se nikoho neptal. Výsledkem byla zdevastovaná krajina a často i dost odpudivé prostředí v bezprostřední blízkosti našich domovů. Stačilo ale pár desítek let a z jednoho extrému jsme spadli do druhého, neméně zhoubného. Z neustálých protestů proti všemu a všude by člověk podlehl dojmu, že v Česku máme přírodu jako na Galapágách.
Celý článek najdete zde
