Počet dní s extrémními vedry, kdy teploty šplhají nad 50 stupňů Celsia, se od 80. let minulého století zdvojnásobil. Takto horké dny také zažívají lidé na více místech planety než dříve. Vyplývá to z analýzy, kterou sestavila stanice BBC. „Tento vzestup lze stoprocentně přisoudit spalování fosilních paliv,“ komentovala výsledky klimatoložka Friederike Ottová z oxfordské univerzity.
Podle dat BBC se mezi lety 1980 a 2009 každý rok vyskytlo v průměru 14 dní, kdy teplota někde na světě překročila 50 stupňů. V letech 2010 až 2019 už takto horkých dní bylo v průměru 26 ročně.
Ukazuje se také, že vzhledem ke globálnímu oteplování se extrémní horka objevují i tam, kde to dříve nebylo běžné. Nejvíce se s vysokými teplotami potýkají obyvatelé ze států na Středním východě a v Perském zálivu a také z Afriky, letošní léto ale ukázalo, že teplotní extrémy se nevyhýbají ani Evropě či Severní Americe. V Kanadě teploměry letos vystoupaly až k hodnotě 49,6 stupně, v Itálii naměřili 48,8 stupně.
„Musíme jednat rychle. Čím rychleji snížíme emise, tím lépe pro nás,“ uvedla klimatoložka Sihan Li z univerzity v Oxfordu. „Pokud budou emise a liknavost pokračovat, tak se extrémní horka budou zhoršovat a stanou se častějšími,“ dodala.
ČTK
