Na Orlíku už Karel Schwarzenberg kvůli kůrovcové kalamitě nepoznává místa, kde vyrostl. Mrzí ho i to, jak z překrásného údolí udělala přehrada největší fekál království českého. A konečně mu vadí, že v Česku vymizel výraz sedlák. Na tom všem už nic nezmění, protože definitivně odchází do penze. Dál bude žít uprostřed křivoklátských lesů na zámku Dřevíč, mezi hromádkami nepřečtených knih, dýmkami bruyérkami a s březovým špalkem čekající v krbu na zapálení.
* Prezident Masaryk se ptal vaší babičky Eleonory, jestli bydlení na starém hradu není příliš nepohodlné. Odpověděla mu, že je na to zvyklá od mládí. Vy jste si zámeček Dřevíč zařídil pohodlněji?
Dřevíč je jako normální vila. Zařídil jsem si ho velice pohodlně. Předělal jsem topení na dřevo a všechno funguje, jak má. Pamatuju si ještě život na Orlíku, kde v zimě mrzlo.
Celý rozhovor najdete v týdeníku Mladý svět
