Stovky tisíc stromů mizí v posledních letech z lesů. Kvůli napadení kůrovcem a houbou václavkou je musí lesníci rychle kácet. Největší vinu na tom má nedostatek vody v lesní půdě. Oslabené stromy jsou totiž velkým lákadlem právě pro škůdce. Kalamitní situace panuje třeba v podhůří Jeseníků.
„Tady když odloupneme kousek kůry, tak vidíte požerky lýkožrouta. Je to zpravidla lýkožrout severský," ukazuje bruntálský lesní správce Milan Pospíšil u malé skládky dřeva pod téměř úplně vykácenými svahy Ptačí hory u Nových Heřminov.„Tato záležitost se začíná odvíjet především na svazích jižních, jihozápadních, zpravidla kamenitých, svažitých, kde ta voda nebo ta půdní vláha zůstává velmi krátce," vysvětluje.O kousek dál stojíme na břehu potoka, který lesníci nedávno upravovali. Vody je tady teď celkem dost.„I když letošní jaro bylo relativně zdá se dobré, ještě v dubnu nám tady napadlo 40 centimetrů sněhu z ničeho nic, tak voda odtekla a v červnu tady máme průměrný nebo podprůměrný stav a to ještě nenastaly žádné tropické dny," varuje lesník.Týden vody„Pokud si vezmeme celkový úhrn srážek, jsme někde na 80 procentech dlouhodobého normálu. Ale jde o to, že ty srážky přicházejí v přívalových deštích, které půda není schopna vstřebat v celé výši," připomíná krajský ředitel Lesů ČR v Šumperku Tomáš Pospíšil.Nízký Jeseník je podle něj na tom nejhůře. Okolí Bruntálu leží ve srážkovém stínu Hrubého Jeseníku. Suchem postižené stromy lákají hejna kůrovců.„Pryskyřice, smůla, kterou roní a zalévá ty brouky, pokud ho atakují, tak to není schopen vytvářet, a následně dochází k tomu, že tomu množství brouků, které na něj naletí, strom podlehne," vysvětluje ředitel.
