Jak se bývalé těžební oblasti mohou stát útočištěm vzácných druhů? A co je tajemstvím zdravé a úspěšné krajiny? O stavu krajiny Ústeckého kraje hovoří krajinářka Kateřina Černý Pixová z České zemědělské univerzity v Praze.
Jak je možné, že tak neúrodná místa jako bývalé povrchové doly a výsypky se nakonec mění ve zdravou krajinu?
Právě protože půda je na těchto místech neúrodná, zarůstají pomalu a tím vznikají velmi pestré a různorodé ekosystémy. Osidlují je organismy, kterým se nedaří přežít v běžné kulturní krajině jako je les nebo zemědělské plochy. Zde jim ale prostředí vyhovuje. Velmi často jsou to pak silně či kriticky ohrožené druhy, pro které mohou být tyto lokality posledním možným útočištěm v rámci ČR, ale možná i Evropy. Jsou to hlavně druhy vyžadující otevřenou stepní krajinu, která není intenzivně obhospodařována. Z výzkumů oblastí formovaných bývalou těžbou jasně vyplývá, že území ponechaná přirozenému vývoji vytvářejí mnohem zajímavější a rozmanitější krajinu než řízené rekultivace.
Celý rozhovor najdete zde
