Moje ubohá, prostá Šumavo, milovaný domove našich otců! Přicházejí a odcházejí, oceňují tvou krásu, aniž by ji viděli. Nedokáží nahmatat puls života; jejich srdce je studené a jejich mysl prázdná. Co je jim po tom, jak to tady bylo dřív a jak to bude vypadat v budoucnosti?
Ten kraj pod vrchem Roklanem na Modravsku je plný temných příběhů. Nejvýše položené a odlehlé místo uprostřed zelených šumavských lesů, kde za první republiky žily celé rodiny dřevorubců a lesníků, je dnes liduprázdné. Příběhy odtud ale nezmizely. Mezi Březníkem (Pürstling) a Roklanem (Rachel), nedaleko hranice s Bavorskem, ležela nejvýše položená obytná stavba na Šumavě.
Celý článek najdete zde
