Mnozí dřevorubci mají výhrady k ministerským plánům na obří tendry. Přicházejí kvůli nim o solidně zaplacenou práci.

Zdeněk Hrabal před pár měsíci vyměnil motorovou pilu za brusku a za hoblík. Práci v zimě nesehnal a tak dělá osmičky v truhlárně nedaleko Blatné. V dílně je teplo, žádný sníh do bot nepadá, na první pohled příjemná práce.Ovšem šumavský dřevorubec by raději za víc peněz do studeného lesa. „Mně počasí vyloženě nevadí, ale na Šumavě se netěží. A ve státních lesích zakázky nemáme,” připomíná Zdeněk Hrabal.Vyřazeni předemŽivnostníci jako dřevorubec Zdeněk si stěžují, že jsou ze zakázek ve státních lesích vyřazeni už dopředu. K těžbě se dostanou jedině přes vítěznou firmu, která si ale  nechá provizi, a to není fér, říká Luboš Netušil: „To by pro nás bylo nevýhodné, ještě bychom živili tu velkou firmu. Vlastně bychom byli jako třetí dodavatel.”Oba muži ale připouštějí, že by si na velkém koláči ve státních lesích vylámali zuby. Jen s motorovou pilou nemají šanci. Firma s harvestorem položí les za dopoledne. Jenže tím se odrovnají lesní živnostníci, říká František Hail z Kašperských hor.„Takhle to funguje v národním parku, kde jsou tendry vyhlášené. A firmička 10-15 lidí má někoho, kdo za to a termíny musí plnit. Nevidím problém, proč by to tak nemohlo fungovat i ve státních lesích,” uvádí František Hail.Když mají dřevorubci práci, vydělají slušné peníze, které jinde v dřevařském oboru seženou jen stěží. Proto chtějí dělat na sebe a neživit prostředníky, kteří podle kritiků přijdou k miliardovému byznysu jen politickým rozhodnutím.Odpůrci vládního tendru na  těžbu dřeva budou protestovatVláda přerušila jednání o  kritizovaných tendrech na státní lesyDřevěná kniha má podle  Fuksy přinést stabilitu, odpůrci jsou i ve vládě