Díl II. Problém cenové a odbytové krize, se kterou se potýkají především vlastníci lesů, padá především na vrub Ministerstva průmyslu a obchodu ČR
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) se dělí o lesnicko-dřevařskou krizi s Ministerstvem zemědělstvím (MZe), jejímž hlavním úkolem je vytváření dobrých podmínek pro vlastníky lesů, aby svým hospodařením udrželi lesy v dobrém zdravotním stavu s plněním všech funkcí lesa. Kompetence MZe ovšem končí na místě, ze kterého se odváží dříví. A odtud začíná gesce MPO a pokračuje až k prodeji dřevěného výrobku! Nejsem si plně jist, zda si tyto kompetence dostatečně uvědomuje! Zatím se totiž MPO tváří, jako kdyby se ho lesnicko-dřevařská krize vůbec netýkala. Soudím tak alespoň z dosavadních mediálních vystoupeních, ačkoliv bych MPO nechtěl žádném případě křivdit. Nicméně vše se jeví tak, že MZe řeší krizi i za průmysl, a v tomto úhlu pohledu si MZe zaslouží respekt a uznání. Především současné vedení MZe pracuje s vyšší dynamikou, než jsme byli zvyklí. Leč dohnat promarněný čas a ještě k tomu táhnout MPO, a to vše v krátkém časovém horizontu, aby se kalamita usychajícího smrku, z něhož vychází smrková (kůrovcová) kalamita, dostala pokud možno pod určitou kontrolu, se horko těžko nedokáže. Škoda, že MZe nezařadilo rychlejší stupeň už dřív. Mohli jsme si odpustit spousty dnešních problémů a MPO už mohlo dávno aktivně s MZe spolupracovat.
Celý článek zde.
