z vašeho okolí
(jih)
Opavsko - Zaměstnanci Městských lesů letos proti kůrovci znovu zmobilizovali všechny dostupné prostředky. Na nežádoucího brouka nastražili klasické lapáky, feromonové lapače a trojnožky. „Počasí je zatím na naší straně, protože kůrovec nemá rád chladno a vlhko. Teplo a sucho mu na– opak vyloženě prospívá a stromy, oslabené nedostatkem vláhy, mu nedokážou vzdorovat,” vysvětluje ředitel Městských lesů Otto Žallmann. Opavsko bývá kůrovcem postiženo každoročně, ale na různých stupních intenzity. Lesy v regionu přesto naštěstí ještě nevypadají jako šumavské, které už tento lýkožrout dokázal téměř zlikvidovat. Ochránci přírody se tam hádají se správou chráněného parku a zatím, co jedni propagují svépomoc přírody bez zásahu člověka, druzí oponují a poukazují na nutnost odstraňování napadených stromů.
Jak to tak bývá, když se dva hádají, třetí profituje a tím třetím ve hře je kůrovec. „Výskyt kůrovce už překročil hranici, kdy si příroda může pomoci ještě sama. Proti každé pandemii, tedy i proti kůrovcové, je nutný odborný zásah člověka,” dodává ředitel Žallmann. Lýkožrout smrkový je malý brouček, který se zavrtává pod kůru stromů a živí se jeho lýkem. Ze všech jeho vývojových stádií napáchají nejvíce škod larvy, které se rovněž živí lýkem hostitelského stromu. Samička kůrovce naklade vždy zhruba šedesát vajíček a v teplém počasí bez vláhy se z nich během sezony mohou vylíhnout výjimečně až tři lýkožroutská pokolení. Jejich zvýšenému počtu se zdravý smrk ubránit dokáže, ale oslabený snadno podlehne.















