V lesích Jihlavy se tento rok vytěžilo okolo 180 000 metrů krychlových dřeva. Bylo to sice méně než loni, v porovnání s ročním plánem byla letošní těžba kvůli kůrovcové kalamitě čtyřikrát vyšší. Rychlým tempem pokračovalo také zalesňování, řekl jednatel Správy městských lesů Václav Kodet. Městu patří skoro 3 800 hektarů lesů.
Smrkové lesy na Vysočině ničí kůrovcová kalamita několik let. Správa městských lesů Jihlava letos očekávala kůrovcovou těžbu okolo 200 000 metrů krychlových dřeva. „Naše úplně nejčernější scénáře se nenaplnily, průběh počasí trošku kůrovce zbrzdil,“ řekl Kodet.
Kolik dřeva poškozeného kůrovcem bude potřeba vytěžit v dalším roce, se podle jednatele těžko odhaduje. „Rozhodně s kůrovcovou kalamitou nebudeme příští rok hotoví,“ uvedl. Největší množství dřeva bylo v jihlavských lesích vytěženo roce 2021, bylo to 250 000 metrů krychlových.
Městská společnost dodává dřevo odběratelům v Česku, v zahraničí je jejím největším obchodním partnerem rakouská pila v Retzu. Ceny surového dříví na trhu se podle Kodeta udržely poměrně vysoko i v letošním posledním čtvrtletí a zatím to podle něj vypadá, že i nový rok by pro lesníky mohl začít s příznivými cenami.
Dost vláhy bylo i pro obnovování lesů. „Určitě zalesníme historicky nejvíc ploch v letošním roce. Zalesňovali jsme jak na jaře, tak na podzim, bude to asi dost přes 200 hektarů,“ řekl jednatel. Pracovníci vysazovali z jedné třetiny smrk, sázeli také jedle, buky a duby, v malém množství také jiné druhy. „Zalesňujeme i dřevinami, kterými jsme v minulosti nezalesňovali, jako jsou třeba javory,“ podotkl.
Ve spolupráci s krajem a Mendelovou univerzitou bude městská správa v následujících letech na malé ploše testovat, jak se bude v podmínkách Vysočiny dařit některým nepůvodním dřevinám. Podle kraje by mezi stovkami kusů vybraných druhů dřevin mohl být například sekvojovec obrovský.
V Kraji Vysočina se kvůli kůrovcové kalamitě v minulých čtyřech letech těžilo nejvíc dřeva v Česku, i když loni těžba dřeva na Vysočině klesla meziročně o 14,5 procenta na 7,446 milionu metrů krychlových.
„Kůrovcová kalamita se vyvíjí příznivým směrem, dochází k jejímu útlumu. To však neznamená, že je nebezpečí zažehnáno a že není třeba i nadále využít všech prostředků k jejímu zastavení,“ uvedl krajský radní pro lesní a vodní hospodářství Pavel Hájek (STAN). V tiskové zprávě zveřejněné tento měsíc na krajském webu radní uvedl, že na Pelhřimovsku a ve Žďárských vrších jsou stále vysoké zásoby smrku, které může tento škůdce ohrozit.
ČTK
