Když je řeč o původní české přírodě, většina z nás si vybaví les . Vždyť ve škole nás učili, že před příchodem slovanského národa tu byl neprostupný temný hvozd. Ke cti našich obrozeneckých historiků musíme říci, že jde o vcelku přirozenou úvahu, protože když v osídlené krajině přestanete působit, skutečně začne zarůstat a vznikne les.
Jenže dnes už díky takovým vědeckým postupům, jako je třeba pylová analýza, víme, že původní krajina vypadala výrazně jinak: kromě lesa tu byly i nezarostlé ostrůvky různých biotopů jako palouky, vřesoviště, stepní trávníky, slatiny, mokřady, a dokonce i písečné duny. Vznikaly, zarůstaly a zase vznikaly díky přirozeným procesům zkázy (dnes pro ně máme odborné slovo disturbance): samovolnými požáry, polomy , povodněmi a sesuvy půdy, ale třeba i činností kůrovce a jiných dnes takzvaných škůdců. Na extrémně suchých a neúživných stanovištích stačilo k udržení bezlesí i málo – třeba průběžný tlak velkých stád koní a zubrů, kteří ožírali větve stromů , spásali případné semenáčky a rozrývali půdu v bahništích.
Celý článek najdete ve Speciálu DNES
Zkáza je součástí přírody (Speciál DNES)
Anketa
Anketa
Kterou z hlavních změn v návrhu novely lesního zákona byste nejvíce přivítali?
- Votes: (0%)
- Votes: (0%)
- Votes: (0%)
- Votes: (0%)
- Votes: (0%)

| Total Votes: | |
| First Vote: | |
| Last Vote: |














