"Soud se touto otázkou nezabýval, v daném typu řízení to ani nebylo možné," řekla ČTK mluvčí NSS Sylva Dostálová. Soud sice koncem srpna zamítl kasační stížnost aktivistů, důvod byl ale spíše formální. V hodnocení rozsudku se národní park a ekologové rozcházejí. "Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí neposuzoval, zdali kácení v Národním parku Šumava bylo zákonné či nebylo, protože tato otázka nemohla být předmětem tohoto soudního řízení," uvedla Dostálová. Správa národního parku v posuzovaném případě nevystupovala jako státní orgán, ale jako jakýkoliv jiný vlastník lesa. Proto by aktivisté museli zvolit jinou formu žaloby, než s jakou se neúspěšně obrátili na Krajský soud v Českých Budějovicích.
Správa parku rozhodnutí NSS interpretovala tak, že soud v zásadě potvrdil správnost zvolených zásahů proti kůrovci. "Rozhodnutí soudu a skončení celého procesu beru jako potvrzení toho, že jsme postupovali v boji proti kůrovci správně a zákonným způsobem. Ekologičtí aktivisté se nám snaží naši práci všemožně znepříjemnit, přitom odbornost jde v jejich případě mnohdy stranou. Tady naštěstí zvítězil zdravý rozum," uvedl ředitel NP Šumava Jiří Mánek.
„Postup Správy NP a CHKO Šumava vycházel z ustanovení paragrafu 32 odst. 1 a 2 lesního zákona, ukládajícího vlastníku lesa povinnost provádět opatření, jimiž bude předcházeno a zabráněno působení škodlivých činitelů na les, a při vzniku mimořádných okolností a nepředvídaných škod v lese (větrné a sněhové kalamity, přemnožení škůdců, nebezpečí vzniku požárů v období sucha apod.) činit bezodkladná opatření k jejich odstranění a pro zmírnění jejich následků,“ píše se v rozhodnutí Nejvyššího správního soudu v Brně.
Podle Dostálové ale soud počínání správy národního parku neschválil - naopak v rozsudku zmínil stanovisko veřejného ochránce práv i rozhodnutí České inspekce životního prostředí, která stojí na opačném názoru. "Pro úplnost považuje Nejvyšší správní soud za vhodné poznamenat, že sdílí názor veřejného ochránce práv, dle kterého uspořádání Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava, které v sobě propojuje prvek státní správy a prvek hospodaření se státním majetkem, není šťastným řešením a vede k netransparentnosti správy a péče o Národní park Šumava," stojí v rozsudku.
Podle aktivistů by se napadené stromy v NP Šumava neměly kácet. Postup Správy NP a CHKO Šumava vycházel z ustanovení lesního zákona, podle něhož musí vlastník lesa provádět opatření, která mají předcházet a zabránit působení škodlivých činitelů na les, a při vzniku mimořádných okolností a nepředvídaných škod v lese, činit bezodkladná opatření k jejich odstranění a pro zmírnění jejich následků, stojí v rozhodnutí Nejvyššího správního soudu v Brně. Rozsudek je pravomocný. Ekologičtí aktivisté po konzultaci s advokáty zvažují další právní kroky, jak uvedla jejich jménem Dagmar Kjučková, místostarostka Zdíkova. „Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné, nikdo se proti němu nemůže dále odvolávat," uvádí ale tisková zpráva Správy NP a CHKO Šumava.
Žalobu ekologických aktivistů na postup parku zamítl už v roce 2011 soud v Klatovech. Justice se kauzou zabývala téměř tři roky. "Rozhodnutí soudu a skončení celého procesu beru jako potvrzení toho, že jsme postupovali v boji proti kůrovci správně a zákonným způsobem. Ekologičtí aktivisté se nám snaží naši práci všemožně znepříjemnit, přitom odbornost jde v jejich případě mnohdy stranou. Tady naštěstí zvítězil zdravý rozum," uvedl ředitel NP Šumava Jiří Mánek. Podle ekologického Hnutí Duha ale rozsudek neznamená, že by postup proti kůrovci byl správný.
Kůrovcová kalamita začala gradovat po orkánu Kyrill v roce 2007. Tehdy kvůli tomu lesníci na Šumavě porazili stromy v objemu 767 143 krychlových metrů dřeva. Na letošní rok park plánoval pokácet 30 000 až 50 000 krychlových metrů v případě stromů napadených kůrovcem. "Výrazný pokles poukazuje na to, že gradace kůrovcové kalamity končí," řekl před časem Mánek.
red.
red.














