Odpovědi na mnohé otázky o vhodných způsobech hospodaření a pěstování jedle by měly dát výsledky letos zahájeného výzkumného projektu. Ten se zaměřuje na nové postupy pro podporu jedle v lesním hospodářství ČR. Součástí prvního roku řešení je i zakládání sítě experimentů pro sledování vlivu pěstebních opatření na růst a vývoj porostů s jedlí. Řešení projektu se ujal Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. (Útvary biologie a šlechtění, ekologie lesa, lesní ochranné služby a Výzkumné stanice v Kunovicích a v Opočně) ve spolupráci s Fakultou lesnickou a dřevařskou ČZU v Praze a Správou lesů města Tábora, s. r. o. Projekt je zaměřen na otázky vhodnosti proveniencí, charakteristik růstu a výživy, biotických škod, ošetřování osiva, pěstebních postupů obnovy a výchovy, přeměn a meliorační funkce a kvality dřeva.
Jedle bělokorá patřila na našem území mezi významné dřeviny s hospodářským využitím a ještě koncem 18. století tvořila asi 19 procent lesů. V současnosti roste pouze na 29 tisíci hektarech, to je 1,1 procenta porostní plochy. Mezi hlavní příčiny tohoto poklesu jsou podle odborníků z VÚLHM řazeny rozmach holosečného hospodářského způsobu, poškození korovnicí, znečištění imisemi v některých regionech, genetická variabilita a nárůst populace spárkaté zvěře.
„Kromě přirozené obnovy je nutno (vzhledem k malému současnému zastoupení) obnovovat jedli i uměle. Například od roku 2000 se zastoupení jedle v druhové skladbě zvýšilo o asi 6300 hektarů. Regenerace byla zjištěna i u již existujících porostů s jedlí nejen u nás, ale i v celé střední Evropě. Jedním z důvodů je vedle významného snížení emisí (zejména oxidů síry) i zvýšení průměrných teplot ve vegetačním období," zdůvodňuje situaci koordinátor projektu Jiří Novák z VS Opočno.
Jako příklad postupu řešení uvádí řešitelé ukázku založení experimentů s výchovou mladých porostů s jedlí. Tato část aktivit se mimo jiné realizuje na modelovém území Správy lesů města Tábora, kde se jedle vyskytuje v nadprůměrném zastoupení ve srovnání s celorepublikovými údaji.
Pro založení pokusů vybírali přednostně porosty s vyšším zastoupením jedle ve věkové fázi mlazin, tj. nejlépe před první prořezávkou. Aby mohlo dojít k dostatečnému uvolnění nadějných jedinců a přitom porost nebyl příliš rozvolněn, zvolili řešitelé pro experimentální zásah metodu komolení odstraňovaných jedinců. To znamená, že stromek určený k těžbě je seříznut ve výšce, kde to umožňuje bezpečná práce s pilou, a to v případech, kdy po seříznutí zůstane alespoň několik živých (zelených) přeslenů.
Zkoumaný přístup k výchově porostů s jedlí je postupně uplatňován na dalších zakládaných párových srovnávacích plochách nejen na modelovém majetku, ale i v dalších regionech (např. Arcibiskupství pražské, polesí Rožmitál apod.). Na všech plochách bude v následujících letech prováděno měření taxačních charakteristik (výčetní tloušťka, výška, délka korun, mortalita) vždy po růstové sezóně s cílem vyhodnotit efekty provedených výchovných zásahů.
Cíle jsou stanoveny v souladu s multioborovým pojetím projektu:
Analyzovat strukturu, produkci a zdravotní stav lesních porostů s jedlí bělokorou, analyzovat přirozenou a umělou obnovu jedle ve vztahu ke stanovištně ekologickým podmínkám, zhodnotit meliorační a stabilizační funkce jedle bělokoré, doporučit vybrané oblasti (provenience) jedle bělokoré pro lesní hospodářství ČR na základě souhrnného zhodnocení vývoje růstu na trvalých výzkumných plochách, stanovit rizikové faktory limitující růst jedle z hlediska meteorologických stresů a stavu výživy, vyhodnotit význam hmyzích škůdců a houbových chorob v porostech jedle bělokoré, inovovat provozní postup výsevů semen jedle v lesních školkách a navrhnout pěstební opatření k podpoře zastoupení jedle v lesních porostech.
Kontakt pro více informací: Jiří Novák, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Podle TZ VÚLHM, red.
Projekt několika institucí má pomoci vrátit jedli bělokorou do lesů
- 18. říjen 2019
- Komentáře (6)
Letošní nekorunovanou královnou našich lesů je jedle bělokorá. Dřevina, která dříve tvořila v přirozené druhové skladbě českých lesů až 19 procent, se z různých příčin dostala na konci dvacátého století do skupiny dřevin opomíjených se zastoupením menším než jedno procento. Situace se ale začíná obracet k lepšímu a v posledních letech se daří zastoupení jedle opět zvyšovat. Protože vzniká poptávka po aktuálních poznatcích a doporučeních, zabývá se touto dřevinou také lesnický výzkum.
Populární zprávy
Žádný článek k zobrazení
Monitoring médií
- čtvrtek 4. květen 2023
- Posun nákazy AMP do vnitrozemí! (africkymorprasat.cz)
- CHKO Soutok na dohled? Leda s dalekohledem (Právo)
- Do konce května mohou zájemci žádat o dotace na projekty v oblasti zadržování vody v krajině. Kraj připravil 15 milionů korun (kraj-lbc.cz)
- V Ústeckém kraji letos lesníci vysadí miliony nových stromů. Nejčastěji to budou buky, duby nebo lípy (ČRo - sever.cz)
- Strašák jménem jmelí (Mladá fronta DNES)
- Senát možná schválí zákon o jednotném environmentálním stanovisku (ČTK)
- K zmírnění pravidel nakládání obcí a krajů s pozemky od státu je vláda neutrální (ČTK)
- Vojenské lesy na Libavé obnovily historický kříž na křižovatce U zeleného kříže, který připomíná zaniklou osadu i pád amerického bombardéru (TZ VLS)
- Strážci přírody v Moravském krasu loni uložili méně pokut (ČTK)
- Plzeň po zimní pauze na jeden den v měsíci opět otevře málo známé oázy zeleně (ČTK)
Poslední komentáře
-
Posun nákazy AMP do vnitrozemí!
, Před 1 roktest -
Posun nákazy AMP do vnitrozemí!
, Před 1 rokdalší koment -
Posun nákazy AMP do vnitrozemí!
, Před 1 roktest test -
Do konce května mohou zájemci žádat o dotace na projekty v oblasti zadržování vody v krajině. Kraj připravil 15 milionů korun (kraj-lbc.cz)
, Před 1 rokabd -
Do konce května mohou zájemci žádat o dotace na projekty v oblasti zadržování vody v krajině. Kraj připravil 15 milionů korun (kraj-lbc.cz)
, Před 1 roktest -
Vojenské lesy na Libavé obnovily historický kříž na křižovatce U zeleného kříže, který připomíná zaniklou osadu i pád amerického bombardéru (TZ VLS)
, Před 2 roky/letahoj -
Strašák jménem jmelí (Mladá fronta DNES)
, Před 2 roky/letqqqq -
Lesy ČR loni s dalším ústupem kůrovce snížily těžbu dřeva o pětinu na 9,2 mil. m3
, Před 2 roky/letTest















Komentáře
Proto mluvím o způsobu vykazování u našich !myslivců!.
Když si udělám vlastní sčítání, tak jsou v turánu stavy zvěře oproti výkazu až 5 x vyšší.
Tak jak proboha fungují???
Co se týká trofejí , dám vám jednoduchý a doložitelný příklad:
Kolik napočítáte v době chrutí velkých kňourů?
U nás opravdu nula a to toho za mého mládí něco naputovali křížem-krážem honitbami. Pak jsou stavy černé na maximu a tam kde jsou...
Nikoho se neptali a nikdo jim nedělal problem - zastřílel si přece vždy stejně rád okresní tajemník, hosz ze spřátelené země I dnešní podnikatel rychlokvaška. Měli politické jištění a proto se z řady jejich náčelníků stala parta namistrovaných arogantních vulgarismus.
Místo, aby bylo v lesích tolik zvěřě, kolik ty lesy můžou uživit, je tam tolik zvěře, kolik se tam, přímo nebo nepřímo, rozhodli mít oni. Alibisticky dokrmují - takže jí přežije ještě víc.
Škody na stromcích je nezajímají a nikdy nezajímaly. Výsledek je, že např. střední nebo severní Čechy připomínají na mnoha místech spíš obrovskou volnou oboru.
Budou proti jedlím nebo třeba vlkům dokonce prosazovat I daňky nebo muflony, jako jejich bývalý nechvalně známý předseda Kostečka, a to je už opravdu vrchol!
Budou se bránit, protože kapři si svůj rybník nikdy nevypustí. V této chvíli jim ovšem jejich koníček platíme ze svých kapes my všichni, a dost mastně.
Za život mi zatím prošlo rukama několik tisíc jedlí. Vypadá to, že se jedle vzpamatovala z krize, kterou měla ve většině druhé půle minulého století, a pevně věřím, že většinové české lesnictví i v jejím zájmu omezí holoseče, které vidím jako její největší problém.
V článku není zmíněno jmelí, které v posledních letech na jedli škodí s narůstající silou. Není to ale zdaleka tak nebezpečný škůdce jako kůrovec na smrku, protože řadu stromů pouze oslabí, nezničí, a znám mnoho případů jedlí, kterým uschly z důvodu jmelí i přes 2/3 korun a přesto z míst pod napadením znovu bujně obrostly tak, že po 15-20 letech nejde nic poznat.
Každopádně by bylo dobré zaměřit se i na výzkum, jakými prostředky jmelí u jedlí potlačit.
Kdy věřím, až budou myslivečci vykazovat 0, tak nastane ten kýžený, zákonem daný stav zvěře mezi minimálním a normovaným.
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.